Je sobota odpoledne a chystáme se na každoroční oslavu a studenty organizovanou akci v Institutu. Dopoledne jsme dostali zabrat od Sunity, jejíž velmi uvolněná a hravá lekce v záklonovém týdnu vplula přes obrácené pozice do asistovaných/neasistovaných dropbacků z Tadasany do mostu, a pokračovali jsme přes Kapotasany, holuby, k Mandalasaně (někteří)...
Budík zvoní v 6:00. Je ještě tma a docela zima, a moc se mi nechce z postele, ale vstávám. Zapisuji a pozoruji Prashantovu lekci. Je krásná, jako vždy, z mého pohledu začátečníka "dělače akcí a pozic" náročná, učí věci, se kterými jsem se nikdy nesetkala (rozuměj učí = vstup do nich a on filosofuje, takže pro mě jako začátečníka...
V úterý jsem se byla mrknout na lekci pro seniory. Můj závěr v kostce: v Čechách někdy učím mladé lidi SKORO jako tady učí důchodce :D No to mě podrž!
Neděli věnujeme nakupování. První cesta rikšou vede na Juna Market, kde na jedné velké ulici vyroste během rána několik set metrů (?) dlouhý bazar. Na zemi na bílých prostěradlech vykládají mladí i starší indové své zboží. Vidíme vyrovnané nářadí, činky, nejrůznější přístroje, techniku, kuchyňské potřeby, oblečení, boty, deky, kurfy a hromady...
Z večerní lekce s Abhi, jedu rikšou, který musí objíždět uzounkými uličkami s původní starou zástavbou hlavní zavřený tah Ghokale Nagar rd. a sotva se vyhneme velké krávě, která si vyrazila pro večeři.
Mám dost. Rikšové buď nikde nejsou, nebo večer nechtějí jet mým směrem. Ráno jdu skoro až k institutu pěšky a málem přijdu pozdě na lekci, což když učí Sunita by nemuselo dopadnout dobře. Najdu si nějaké ubytko blízko, tohle mě nebaví. Vím, že překážky jsou v mé mysli, ale přesto mě to rozčiluje.
Prashantovo vedení mě během ranní lekce (zvané General class) srovná a přivede opět k uvnitřnění po večerním zážitku, takže "můj" strach, což je také jen cittavrtti (fluktuace a pohyb v mém vědomí) když se mysl identifikuje s tělem, se rozpouští. Když prožíváme sami sebe jako vědomí, existenci a bytí, tak vrtti (byť na okamžik) mizí.
Abhijata je vnučka BKS Iyengara, kterou často zmiňuji ve svých lekcích, protože jsem ji zažila na konferenci v Polsku a byl to velký zážitek. Je jí okolo 32 let, a má asi dvouletého chlapečka, a když učí, tak z ní jde (jako ze všech Iyenagarů) oheň a síla. BKS Iyengar s ní hodně pracoval od mala, a Abhi často...
Nedělní den nejsou žádné lekce v institutu, (kromě ranní dětské lekce, kterou vede Abhi) a tak odpočíváme. Tělo už to docela potřebuje. Měla jsem tento týden pohodový rozjezd, abych šetřila energii, a už se těším na další kolo praxe a sebe poznávání.
Chanting a Patanjaliho Joga Sútra
Je jedenáct večer a ještě ťukám prožitky. Píšete mi, že čtete blog a já doufám, že se snad moc nenudíte. "YOG is not about performing the asana" (YOG není o předvádění a ukazování asan)
Dnes ráno jsem jela na 9:30 ladies class. Nevěděla jsem kdo bude učit. Dostali jsme prostě rozvrh, kde jsou uvedené jen samotné názvy lekcí a časy viz foto, a hotovo. Neexistuje, že někdo chce nebo nechce jít na nějakého učitele nebo by dokonce lidé ohrnovali nos, že se jim nelíbí, kdo učí, jak jsem párkrát zažila v Praze, a sama...
Tzv. "observation" znamená, že máme umožněno pozorovat jakékoliv lekce, které v institutu běží od rána do večera. Je to jiný prožitek, sice nejsme účastníci lekce a proto necítíme co se aktuálně děje v těle, ale jako pozorovatelé máme zase větší odstup, a sledujeme celkový obrázek, jak učitel učí, děláme poznámky, sledujeme, jak kdo používá...
Čtvrteční podvečer jdeme na lekci s Rayou. Raya Uma Datta je mladý učitel, který studoval s gurujim, cestoval s ním po konferencích ve světě a praktikuje jogu asi od svých dvanácti let, BKS si ho vybral a učil ho. Nyní vede lekce v institutu, Intermediate II a zároveň medical classes.
jen prožitky, mé interpretace... Ráno vstávačka 5:45, chytáme tentokrát moc milého postaršího rikšáka, který se s námi hned domlouvá na další ráno. Při odchodu nám líbá ruce a totálně mi chce dát pusu alespoň na tvář, tak mám co dělat, abych se s úsměvem vymanila. V institutu jsme akorát na 6:45, ještě běží lekce začátečníků před námi, čekáme na...
"Agriculture of consciousness" (Zemědělství/obdělávání vědomí)
Ráno běháme s Jankou jak potrefené. Proplachuju nos, pořádná ústní hygiena, moje ranní teplá voda na nastartování, dokumenty s sebou, dollary na úhradu lekcí, trochu melounu a banánu k snídani, věci na cvíčo rovnou na sebe a už chytáme rikšu. Nálada po několika hodinovém spánku 10x lepší než včera, věci se již nezdají tak divoké. Mírná nervozita...
Řidič z doporučovaných Roots and Wings náš čekal na letišti celou noc. V Istanbulu vánice, kterou asi nečekali, měli jsme let zpožděný asi jen o 5 hodin, z čehož 3 jsme čekali už v letadle, ale alespoň jsme ještě odletěli, ty po nás už ne. Vystupujeme společně do haly, voní to tam po vodě z fontány. Jedeme relativně rychle, jelikož...
